Odborníci na výživu již několik let pojmenovávají nepřítele: špatný cukr. Podle nich je cukr novým tukem. Četné studie ho označují za viníka zdravotních problémů a nadváhy, ale i poruch trávení a negativních vlivů na náladu. A tak se rozhoduji. Na měsíc se pokusím vyřadit cukr ze svého jídelníčku.
Mléčnou čokoládu? Skříň. Svačinové koláče? Náhrada. Přesně to jsem očekávala, když jsem před pár dny zahájila měsíční kurz vzdávání se cukru. Na druhou stranu jsem nečekala, že budu muset ze svého jídelníčku vyřadit několik stálých surovin. Pryč je obložené pečivo ze supermarketu a vařená zelenina, kterou diskvalifikuje pouhý pohled na její složení. Tyto potraviny, považované za slané pokrmy, obsahují někdy až 10 gramů cukru na 100 gramů.
Než jsem se pustila do pátrání po „sacharidech včetně cukru“ – což je řádek, který by měl být uveden na etiketách -, spojila jsem se s Alicií Astraldiovou, nutriční terapeutkou a odbornicí na výživu. Začaly jsme diskusí o významu tohoto typu stravy, který je v posledních letech obzvláště populární. Podle jejího názoru má vzdání se cukru skutečné a prokázané výhody: „Myslím, že je relevantní, když vyřadíte přidaný cukr. Zejména sacharózy. Pokud započítáme všechny cukry, znamená to, že vyřazujeme příliš mnoho potravin, jako je mléko, ovoce atd. Tomu bychom se měli vyhnout, abychom nenarušili rovnováhu stravy a nezpůsobili její nedostatky.“
Vyhněte se prudkému zvýšení hladiny cukru v krvi
Pokud sníte hodně cukru, okamžitě pocítíte prudký nárůst hladiny cukru v krvi. To zase vyvolá produkci velkého množství inzulínu, který podpoří ukládání tuku. Ty totiž mohou způsobit inzulinovou rezistenci, díky níž snáze přiberete,„ varuje náš odborník, který v ostražitosti vidí mnoho výhod. Méně cukru znamená, že se po jídle necítíte tak unavení. Z hlediska energie je efekt zřejmý.“ Pozitivní vliv zaznamenává také na náladu, trávení a zdraví ústní dutiny.
Měsíční vysazení výrobku tak může být vhodné pro „lidi, kteří chtějí zhubnout“. V mém případě by hlavním cílem bylo udržet si váhu, i když musím kvůli ošklivému výronu cvičit minimálně. Ale upozorňuji, že to nebude snadný úkol. „Dalo by se to nazvat závislostí. U lidí ve věku 25-40 let je to často docela závislost,“ říká odborník na výživu. „Všem svým pacientům bych to nedoporučoval. U těch, kteří jsou velmi závislí, na to půjdeme pomalu.“
Jen málo sladkostí … Ale skryté cukry.
Prvním krokem bylo prozkoumat své stravovací návyky. Naštěstí nezačínám příliš pozpátku. Nejím perlivé nápoje ani sladkosti a velmi zřídka podléhám pomazánkám. K snídani si vystačím s kávou (bez cukru), chlebem a máslem. Špatný cukr konzumuju hlavně z ochucených jogurtů, které si občas dám na závěr jídla a jako odpolední svačinu. Hořkou čokoládu, kterou jím večer, pokud si dávám pozor na její složení, nepovažuje můj tazatel za takový problém.
Takže tady jsem, dodržuji jasnou, vyváženou stravu, kterou musím kombinovat s trochou fyzické aktivity. „Doporučuji denně ujít alespoň 6 000 kroků,“ trvá na svém dietoložka, ale zároveň mi dovoluje jednou týdně se najíst, protože „by mě to nemělo rozhodit“. Musíte jíst vyváženou stravu pro své tělo, ale musí být dobrá i pro vaši hlavu“.
Už po několika dnech vidím, jak je to těžké. V našem rychlém životním tempu je velmi lákavé ulehčit si práci tím, že se rozhodneme pro někdy předpřipravené nebo částečně předpřipravené varianty. Zarážející je příklad slaného koláče, o kterém jsem si myslela, že je domácí, ale ve skutečnosti jím není, protože je z těsta. Zpracované potraviny téměř vždy znamenají přidaný cukr: „Je tu také problém skrytých cukrů. Například chléb – lidé si nemyslí, že je sladký. Dalším příkladem jsou průmyslové polévky, které obsahují hodně cukru, ačkoli si člověk může myslet, že jde o zdravou potravinu,“ říká odbornice na výživu.
Odolávání oplatkám a játrům
V práci se tento úkol stal obzvláště obtížným na konci dne, kdy jsem, ne dost prozíravý, nemohl najít přijatelné řešení v automatu. Nepřicházelo v úvahu, stejně jako u mě, cpát se průmyslovými vaflemi pokrytými kousky sacharózy. Odmítl jsem i sušenky velkoryse nabízené kolegyní a byl jsem mile překvapen, že trojúhelníkový sendvič se šunkou a máslem sice nebyl z hlediska výživy a chuti nejlepší, ale obsahoval zanedbatelné množství cukru.
V tuto chvíli jsem nepociťoval žádné chutě na jídlo. Nezaznamenal jsem ani žádný zásadní vliv na svou kondici nebo dokonce náladu, kromě toho, že se cítím čilý, jakmile po obědě začnu opět jíst. Chcete-li zjistit, zda se mi podařilo udržet se na správné cestě a jaké jsou dlouhodobé účinky, uvidíme se za měsíc.
